Tento článek vyšel již dávno na mém starém blogu, který je však už dlouhou dobu zrušený. Proto jsem se to rozhodla vydat ho i tady. Chci, aby byl někde stále existující už proto, že jsou stále noví a noví blogeři, kteří to, o čem chci dnes mluvit dělají.
Všude se čím dál tím častěji objevuje něco, co mě velmi mrzí a zaráží. Chci se k tomu touto cestou vyjádřit a třeba někomu otevřít oči. O co jde? O to, jakou cestou se snaží mít blogerky čtený a známý blog. Narážím tedy hlavně na to, jak chce hromada blogerek vzájemné sledování v pravidelných čtenářích. Celé se to objevuje především v blogových skupinách na facebooku, kde blogerky vysloveně prosí o vzájemné sledování blogu jen proto, aby se jejich blog rychleji rozběhl. I kdyby to opravdu pomáhalo, rozhodně to schvalovat nebudu. Já osobně bych se cítila opravdu trapně a určitě by mi to ztrapnění za těch pár nových "čtenářů" nestálo.
Co by měli pravidelní čtenáři znamenat? Měli by to být čtenáři, kteří váš blog mají rádi, kteří ho rádi čtou, kteří se vyjadřují k vašim článkům a podporují vás ve tvorbě. Rozhodně né ti, kteří jsou tam jen tak pro parádu.
Myslíte, že ti, co se k nim přidají "nuceně" ho budou číst? Že si ho zničeho nic oblíbí? Samozřejmě tu ta možnost je, ale rozhodně to tak není pokaždé. Pokud se jim váš blog vysloveně nelíbí, už ho nikdy neotevřou, a nebo ho otevřou hodně výjimečně. Zkrátka pochybuji, že z toho, že dotyčného budete mít v pravidelných čtenářích, budete mít nějaký "prospěch".
Chápu, že chcete, aby byl váš blog známý, čtený a komentovaný - to chce snad každý, kdo ten blog má, protože bez odezvy to není ono. ALE! Musíte se snižovat k tomuto řešení? Je tak těžké, tomu dát čas? Celé to pochopím pouze v případě, že si dají vzájemné sledování blogy, které by se začaly sledovat i nevzájemně. Tím mám na mysli to, že na sebe touto cestou třeba poprvé narazily a využily toho, protože by se beztak sledovat začaly. Ale jinak? Jinak to nepochopím nejspíš nikdy.
Na úplných začátcích mého blogování (u minulého blogu) jsem to upřímně s nějakými 3 blogerkami udělala také, ale teď jsem si to celé uvědomila. Je to k ničemu, protože ty blogerky se mi snad nikdy nevyjádřily k žádnému ze článků a nedivila bych se, kdyby ty články ani nečetly. Tak k čemu jsou? K tomu, abych měla o ty 3 pravidelné čtenáře navíc? A co z toho? Není lepší mít 100 pravidelných čtenářů, kteří budou mít váš blog rádi než 1000 a z toho většinu, která ho ani neotevře? Nebo vám jde snad jenom o to "hloupé" číslo? O to, aby váš blog působil známě? V tom případě nemáte v tomto "blogovém světě" co dělat. Blogování má být především koníček - něco co vás baví, něco co děláte rádi, něco co vás naplňuje. Ne něco, co děláte pro "slávu".
Úspěch časem přijde sám. Sice to může trvat dlouho, ale čtenáři si vás najdou i bez toho, aby jste prosili ostatní, aby se stali vašim pravidelným čtenářem nebo nabízeli tuto možnost vzájemně. Jestli je to však cesta, kterou chcete - dobře, ale je to smutné. Zamyslete se.
Já si svých pravidelných čtenářů nesmírně vážím a neskutečně mě zahřeje u srdce, když ho někdo začne nenuceně sledovat nebo mi okomentuje článek. Motivuje mě to, protože vidím, že to někoho baví číst (a že to vůbec někdo čte!). Díky tomu články píšu raději a pokaždé se těším na vaše krásné komentáře. A o tom blogování je!















